Smrt Hitlerova chráněnce a fanatického polního maršála - Walter von Reichenau - 2. světová válka

...Tento masakr byl jednou z mnoha hromadných poprav zastřelením, jež nacističtí Němci spáchali počínaje rokem 1941. Došlo k němu v rokli zvané Babí Jar nebo také Babyn Jar, která se nacházela kousek za městem. 28. září dostali Židé příkaz, aby se následujícího rána shromáždili k přesídlení. Ačkoli se zpočátku očekávala účast jen asi 5-6 000 Židů, dorazilo jich více než 30 000. Až do okamžiku popravy díky mimořádně chytré organizaci stále věřili, že budou přesídleni. Byli nuceni pochodovat do rokle, a když dorazili na místo, museli odevzdat všechny cennosti. Poté byli donuceni se svléknout a ve skupinách po deseti se přesunout k okraji rokle. Jakmile se dostali na okraj, byli zastřeleni Sonderkommandem 4a, což byl zvláštní oddíl Einsatzgruppe C pod velením Paula Blobela. Na zabíjení se podílela také německá a ukrajinská policie. Na konci dne byla těla zakryta tenkou vrstvou hlíny. Podle hlášení zaslaných na velitelství Einsatzgruppen v Berlíně bylo během dvou dnů zavražděno 33 771 Židů a jednalo se tak o jednu z největších masových vražd na jednom místě během druhé světové války. Je známo nejméně 29 přeživších. Patří mezi ně například Dina Proničeva, která byla jednou z těch, kterým bylo nařízeno pochodovat do rokle a svléknout se. Poté měla být zastřelena. V jednom ze svých poválečných písemných svědectví Proničeva popsala, co v Babím Jaru zažila: "Pokaždé jsem viděla novou skupinu mužů, žen, starců a dětí, kteří byli nuceni se svléknout, a všichni byli odvedeni do otevřené jámy, kde je samopalníci zastřelili. Pak byla přivedena další skupina.... Na vlastní oči jsem tu hrůzu viděla. I když jsem nestála v blízkosti jámy, dolehl ke mně strašlivý křik panikařících lidí a tiché dětské hlasy volající "Matko, matko...". Proničeva se zachránila díky tomu, že těsně před výstřelem sama skočila a v hromadě mrtvol předstírala, že je také mrtvá. Vraždění v Babím Jaru však pokračovalo. Během několika následujících měsíců tam byly zavražděny další tisíce lidí, včetně Židů, Romů a sovětských válečných zajatců. Ti, kteří se pokusili ukrýt, byli Ukrajinci vydáni Němcům. Celkem bylo v Babím Jaru zabito asi 100 000 lidí, a to nejen Židů. Reichenauovi vojáci se podíleli i na dalších zločinech proti lidskosti, k nimž docházelo v místech spadajících pod jeho velení. Jediná námitka, kterou Walter von Reichenau vznesl proti činnosti Einsatzgruppen v jeho sektoru, se týkala toho, že zabíjeli tolik Židů a tak rychle, že v jeho operačním sektoru začal vznikat nedostatek munice. Tento problém řešil doporučením, aby se SS a SD omezily na dva náboje na jednoho Žida. V listopadu 1941 Hitler zbavil polního maršála Gerda von Rundstedta velení Skupiny armád Jih a na jeho místo povýšil Reichenaua, který byl ve své funkci odpovědný za zabití desítek tisíc nevinných mužů, žen a dětí. Na základě jeho osobního doporučení Hitlerovi byl povýšen Friedrich Paulus, Reichenauův chráněnec a bývalý člen jeho velitelského štábu, aby převzal velení nad 6. armádou. Reichenau se však ze své nové pozice dlouho netěšil. 15. ledna 1942, při teplotách pod minus 30 stupňů Celsia, se Reichenau vydal na svůj obvyklý šestikilometrový přespolní běh. Krátce po návratu zkolaboval po těžké mrtvici. Když se to Hitler dozvěděl, nařídil, aby byl Reichenau letecky dopraven zpět do Německa k léčení. Letadlo, které ho dopravovalo zpět do Lipska k lékařskému ošetření, však při přistání ve Lvově havarovalo a Reichenau utrpěl těžká zranění hlavy. Není známo, zda zemřel na následky mrtvice nebo na zranění, která utrpěl při nehodě, ale po příletu do Lipska 17. ledna 1942 večer byl Reichenau prohlášen za mrtvého. Bylo mu 57 let. Walter von Reichenau měl poté státní pohřeb a byl pohřben na Hřbitově invalidů, tradičním místě odpočinku pruské armády v Berlíně. V roce 1944 obdrželi jeho potomci nemovitý majetek v hodnotě přibližně 1 milionu říšských marek. Reichenau zemřel v roce 1942 a tak nebyl nikdy odsouzen za válečné zločiny. Nemohl čelit spravedlnosti během norimberských procesů, které se konaly po druhé světové válce a v nichž byli představitelé poraženého nacistického Německa, včetně polního maršála Wilhelma Keitela a generálplukovníka Alfreda Jodla, odsouzeni k trestu smrti oběšením. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1 #historie #dejiny #holocaust #worldwar2 #ww2 #holokaust