Masakr 52 nacistických kolaborantů a 1 dozorce a jeho „upečení zaživa“ v kremační peci v Ebensee
...Riemer, stejně jako Bachmayer, byl velkým milovníkem vína a žen a často se účastnil divokých pitek s některými mladšími členy SS. Jednou, 18. května 1944, se vrátil do tábora po celonoční pitce s dvanácti členy svého SS komanda. Vstoupili do tábora, divoce stříleli z pistolí a řvali nadšením, když jim vězni v panice uhýbali z cesty. V důsledku tohoto vystoupení zemřelo patnáct vězňů. Poté byl Riemer degradován a převelen na poštovní úřad koncentračního tábora Gusen. Posledním velitelem Ebensee se stal SS Hauptsturmführer Anton Ganz.
Kápové byli obzvlášť krutí. Vedoucí bloku 19 čekal, až se jeho vězni vrátí z celodenní dřiny, a pak je nutil k vyčerpávajícím fyzickým cvičením dlouho do noci. Následující ráno po bezesné noci byli muži nuceni k další celodenní práci. Téměř všichni členové jeho bloku zemřeli vyčerpáním během deseti dnů. Tímto likvidačním systémem se mu podařilo vězně zabít tím nejúspornějším způsobem a byl za to odměněn. Když byl vybudován Wels, další pobočný tábor koncentračního tábora Mauthausen, stal se vedoucím tábora.
S blížícím se koncem války byl, v důsledku hromadné evakuace z ostatních táborů, na komplex Mauthausen, který byl posledním zbývajícím táborem v oblasti nacistické moci, vyvíjen obrovský tlak. Některé z pětadvaceti baráků v Ebensee, každý původně konstruovaný pro 100 vězňů, v té době pojaly až 750 vězňů. Byli zde také vězni, kteří byli drženi v systémech tunelů a venku pod širým nebem. Krematorium nestačilo držet krok s počtem mrtvých a nahá těla ležela naskládaná před bloky i před samotným krematoriem. V posledních týdnech války počet mrtvých přesahoval 350 denně. Velitel tábora Anton Ganz nařídil vykopat dva tajné masové hroby, aby se v nich zbavil 2 167 mrtvých těl. Těla byla vhozena do páleného vápna a v hromadách byly vidět škubající se nohy.
Na začátku května 1945 bylo v táboře z dálky slyšet střelbu a vězni tušili, že americké a britské jednotky jsou blízko. Dne 5. května se velitel tábora Anton Ganz pokusil přimět zbývající vězně, aby vešli do jednoho z horských tunelů. Ti však odmítli, zůstali ve svých barácích a táborový personál odešel, takže tábor hlídali pouze starší Němci ozbrojení puškami. Když vězni zjistili, že SS tábor opustili, zabili 52 táborových funkcionářů, kteří spolupracovali s SS na vytvoření táborové hierarchie.
Brzy po osvobození američtí vojáci zjistili, že tunel, do kterého se velitel Ebensee snažil nalákat zbývající vězně, aby je údajně ochránil, je plný výbušnin. Tím, že vězni odmítli do tunelu vstoupit, se zachránili, jinak by je Němci vyhodili do vzduchu.
Z 27 000 vězňů, kteří byli v Ebensee drženi v zajetí, jich před osvobozením zemřelo více než 8 200, takže úmrtnost v pobočném táboře Ebensee činila 31 %. Po osvobození američtí vojáci zrekvírovali místní potraviny a uvařili vězňům polévku. Několik jich však zemřelo na prasklý žaludek, což bylo způsobeno tím, že tak dlouho nejedli pevnou stravu.
Celkem zemřelo v týdnech po osvobození v důsledku svého uvěznění přes 730 vězňů a 1 000 jich trávilo delší dobu v nemocnicích.
Ben Ferencz, hlavní žalobce americké armády v procesu s Einsatzgruppen, který se v květnu 1945 zúčastnil osvobození Ebensee a vyšetřoval tamní události, vzpomínal na následující: „Nařídil jsem skupině kolemjdoucích Němců, aby pomohli pohřbít těla vězňů rozesetá po areálu tábora. Několik vězňů tam chytilo jednoho z dozorců SS, když se pokoušel utéct - soudě podle násilnosti útoku to mohl být velitel tábora. Nejprve byl nemilosrdně zbit. Pak ho dav přivázal na jednu z kovových desek, po kterých byla těla posunována do krematoria. Tam ho pomalu opékali zaživa, několikrát ho strčili do pece a zase vytáhli. Díval jsem se na to a nic jsem neudělal. Nebylo mou povinností tomu zabránit, i kdybych mohl, a upřímně řečeno, neměl jsem chuť se o to pokoušet. Zdálo se, že lidská brutalita za války nemá hranic. Vrátil jsem se do Mnichova, abych napsal hlášení. Měly sloužit jako podklad pro pozdější stíhání válečných zločinů. Byl jsem vděčný, že se válka chýlí ke konci. Zjistil jsem, že nikdy nebyla a nebude válka bez krutostí. Jediný způsob, jak předejít tak hrozným zločinům, bylo zabránit válce samotné.“
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2