Eliška Přemyslovna – matka Karla IV. / přednáška Marka Zágory

Z cyklu Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku V lednu uplyne 730 let od narození Elišky Přemyslovny (1292–1330), dcery krále Václava II. a Guty Habsburské a manželky Jana Lucemburského, jediného syna římského krále a pozdějšího císaře Jindřicha VII. Byla poslední českou královnou z rodu Přemyslovců a především matkou římského císaře a českého krále Karla IV. Po nečekané smrti svého bratra, krále Václava III., se stala skutečnou dědičkou Českého království. Byla hrdou a ambiciózní příslušnicí svého rodu, která nechtěla jen stát ve stínu svého manžela. Aktivně se zapojovala do politiky, což mimo jiné vedlo ke zhoršení jejího vztahu s králem Janem. Jejich rozpory vyvrcholily v roce 1319, kdy byla nucena předat králi prvorozeného syna Václava, s nímž se později zřejmě již nikdy nesetkala. Přednáška přiblíží nejen její životní příběh, ale představí ji i jako zbožnou mecenášku, sběratelku relikvií a podporovatelku kultury a umění.